switch lang switch to English
přihlašování na únorový výlet
do Amazonie zahájeno
více informací...
Globální meditace, možnost
zapojit se při nejbližším úplňku
Sob 4.listopadu 2017 06:24 UTC
více informací...
Čínská Kniha proměn s použitím klíče od inteligence rostlin
Wenovo řazení trigramů

I-ťing neboli čínská Kniha proměn mě provokuje už 20 let. Čím mě provokuje právě více než 3000 let stará kniha, přibližující strukturu existence? Nemožností jí jakkoliv užitečně uchopit, přestože je z ní cítit obrovská hloubka a pravda. Všechna současná vydání jí představují čtenáři především jako orákulum – prostředek k věštění, odkaz na její filozofickou podstatu je jen občas v překladu jemně a opatrně naznačován. Házet opakovaně třemi mincemi, zapsat si výsledný hexagram a pak z velice nejednoznačného výkladu odhadovat odpověď na svou otázku – to pro mě představuje neadekvátně mělké a povrchní využití potenciálu takového díla.

Kde je tedy ta hlubina, kde je ten zdroj, ze kterého čerpali tvůrci I-ťingu? Autorství té podoby I-ťingu, jak ho známe dnes, se přisuzuje královi Wenovi (okolo 1150 př. n.l.). K výkladům každého hexagramu se přidávají komentáře sepsané za posledních zhruba 2500 let, ale způsob řazení 64 hexagramů a základní výrok u každého z nich jsou prý od krále Wena. Že by král Wen byl poustevník, který se mohl vzdát vladařských povinností a v ústraní pozoroval přírodu, aby všechny pochody ve vesmíru zobecnil do tajemného vzorce, který dnes nedokážou rozlousknout ani nejmodernější počítače? Jeho stručné výroky často ukazují spíše to, že se svých vladařských povinností nevzdal a převzal cosi ještě původnějšího, co už dnes nemáme k dispozici. Možná právě jemu nebo i dalším vladařům vyhovovalo zaplnit I-ťing nepůvodními etickými a morálními zásadami, které pomohou zachovávat celou společnost i s úřady, vojsky a samozřejmě s panovníkem.

Vypadá to, jako kdyby někdo složil dokonalé hudební dílo s názvem „Vesmírná harmonie“, které propojuje posluchače přímo se zdrojem existence, nejvyšší tvůrčí inteligencí, které se nevyrovná žádná autorita ze světa iluze, někdo další v tom našel mocný nástroj, jehož sílu by rád zneužil na ovládání lidí, a tak použil jen fragmenty pro uchování spojení s touto silou – jen základní struktury a harmonie každé části této symfonie, zbytek zaplnil jen plytkými zavádějícími pasážemi, aby lidem předložil společnost nenarušující dílo s názvem „Jak je důležitá hierarchie, společenské zákony a autority s panovníkem na vrchu“. Původní dílo pak bylo lepší zakázat, aby zbytečně neodvádělo pozornost k vyšším autoritám.

Jsem přesvědčen, že základní „kód“ I-ťingu tvořili výjimeční lidé s mimořádným napojením na vyšší vše prolínající vědomí, dost možná toho docilovali pomocí rostlin, které propojují s touto silou, a proto jsem zde popisovanou cestu za odhalením původního zdroje I-ťingu nazval „Šamanský I-ťing“. Ovšem poskládat původní celistvost z pouhých fragmentů, to dá vždy dost zabrat... Nechci zde předstírat, že jsem dospěl k finálnímu řešení, I-ťing totiž sám ve všech cestách, které nabízí, zůstává otevřený.

Velkou část zmíněného dvacetiletého období hledání jsem byl přesvědčen, že k řešení potřebuji nějaký matematický klíč, který odhalí principy I-ťingu a tím i všechno ostatní. Napsal jsem spousty počítačových programů, kterými jsem ověřoval různé teorie. Žádný z těchto pokusů nevyšel a pokud vím, tak zatím nevyšel ani nikomu jinému. Naposledy jsem ověřoval hypotézu, že cyklické uspořádání trigramů zvané „Pozdější nebe krále Wena“ rozmísťuje základní doplňující se vesmírné síly Jin a Jang do kruhu tak, aby výsledný útvar byl ze všech možností ten nejvyváženější. Kdybych chtěl to samé udělat s Wenovo řazením hexagramů, potřeboval bych výpočetní výkon, který ještě dnes není obvyklé mít doma v osobním počítači. Musíte totiž postupně propočítávat všechny permutace, kterých je v případě osmi trigramů 40320. A co v případě 64 hexagramů? To ani nechtějte vědět, ani já jsem to radši zatím nechtěl vědět. Pro představu jsem si vyčíslil jen počet permutací pro 32 lichých hexagramů, neboť každý sudý hexagram je vždy převráceným nebo inverzním opakem předchozího lichého hexagramu. Výsledek je 263130836933693530167218012160000000 možností.

Pozdější nebe krále Wena nevyšlo z tohoto hlediska nejhůř, ale byly tu i lepší kandidáti. Rezignoval jsem s pocitem, že I-ťing mě opět porazil, tak jako už mnohokrát předtím. Zasunul jsem ho do knihovny s tím, že už to stačilo, už s ním nechci nic mít. Jenže to už se stalo taky několikrát, a vždy mi to vydrželo jen chvíli. Netrvalo dlouho a už jsem o tom zase přemýšlel. Těžiště čeho jsem se to vlastně snažil najít? Vždyť I-ťing je o jevech v přírodě, ve vesmíru, v nás i okolo nás, není o lidské abstrakci, která chce všechno uchopit zjednodušeně. Kam bych došel hledáním těžiště bouřkových mraků, deště, blesků... nebo nejlépe celého tohoto jevu dohromady? Tak mi poprvé došlo, že tvůrci I-ťingu neuvažovali kardinálním způsobem – nic neměřili, nic nepočítali, nic nepoměřovali. Uvažovali přirozeněji – ordinálně. Nelze vyloučit, že v té době to byl převažující způsob myšlení, který právě ctižádostiví panovníci chtěli zkrotit.

Do této chvíle jsem se snažil matematicky uchopit jakési abstraktní plné a přerušované čáry, aniž bych věděl, co to je a jaký vůbec mají význam na té které pozici v hexagramu. Úplně jsem odložil hledání klíče k posloupnosti hexagramů ve Wenovo řazení a začala mě zajímat otázka, o čem vlastně vypovídá postavení hexagramu... Visí to jen tak někde ve vzduchoprázdnu, nebo to lze s něčím spojit? Každé vysvětlení významu jednotlivých čar v hexagramu, ke kterému jsem se dostal, ve mně vyvolávalo odpor, stejně jako celá ezoterika. Například že dole je subjekt, nahoře objekt, začátek-střed-konec procesu subjektu nebo objektu, nebe-lidstvo-země, neprojevená síla-uskutečnění, rozjímání ani ve světě ani za světem... To je dobré, pokud chce někdo jen tak filosofovat bez praktického výsledku. Mě to ale nestačí.

Dost možná je I-ťing něco, co propojuje svět duality se světem jednoty. Pokud někdo použije I-ťing jen na to, aby se lépe orientoval ve světě duality, tak de facto míjí jeho poslání. Mnoho textů, ať už v knihách nebo na internetu se orientuje na I-ťing, ale ZA I-ŤING se neorientuje prakticky žádný!

První náznak toho, že by se čáry v hexagramu daly s něčím spojit, jsem našel až v knize „Základní kniha o auře“ od Waltera Lübecka. Šestá kapitola „Orákulum čaker“ dává do souvislosti hexagram s energetickým stavem šesti hlavních čaker. Z této informace jsem měl dobrý pocit, bylo to potenciální vodítko, které jsem se jal důkladně prověřit.

Hned na začátku vyvstávají sami od sebe dvě základní otázky: 1. Co to znamená, vztahuje-li se k čakře plná nebo přerušovaná čára? 2. Ke kterým šesti čakrám se vlastně hexagram vztahuje, když je čaker sedm? Tyto otázky se snadno položí, ale odpovědět na ně, to už vyžaduje úsilí srovnatelné s hledáním matematického vysvětlení Wenova řazení hexagramů. Naštěstí už je ale nelze řešit kardinálním způsobem a hledání odpovědi v tomto případě kultivuje mysl hledajícího. Kardinální přístup vlastně nikdy nenabídne odpověď související se skutečností, protože funguje jen ve svém vlastním předdefinovaném světě odtrženě od skutečnosti – technický pokrok, výkonnější součástky počítacích strojů zvětšují prostor pro kardinalitu, ale současně uzavírají pohled do skutečného ordinálního světa. I-ťing není kompatibilní s ničím, co limituje naše možnosti. I-ťing se svou neohraničeností vždy vzepře každému, kdo by jej chtěl zkrotit do čísel nebo do společenské hierarchie.

Dva roky jsem si vytvářel nejrůznější představy o tom, jak propojit čakry s hexagramy a co by tak asi plná nebo přerušovaná čára mohla vyjadřovat o čakře. V tomto směru lze vymyslet bezpočet teorií, ale prověřovat jestli si sednou s celkovou logikou I-ťingu, to už je neustále se opakující proces. Tak jak postupně vznikaly, tak zase jedna za druhou pěkně padaly. Některé nezavrhnete úplně a máte tendenci je modifikovat. Ty nejodolnější jsem testoval při energetické diagnostice u svých pacientů. Už roky jsem měl zaužívanou funkční metodu na popis distribuce energie v organizmu, takřka každý den jsem někomu prokuřoval čakry a mentálně rentgenoval energetické dráhy, ale plné a přerušované čáry mi do toho pořád nějak nepasovaly.

Manželka vám potvrdí, že někdy jsem byl zanořen v I-ťingu celé týdny a nechával se vyrušovat jen naléhavými okolnostmi. Takže nakonec nevím, jestli se „el spirito“ slitoval nade mnou, nebo nad mojí ženou. Ano, skutečně rozum tady nebyl nic platný. Nakonec to byla inteligence rostlin, která mi předala klíč. Lidský intelekt je na to krátký. Proto si myslím, že rostliny stály i za vznikem I-ťingu.

Ve výsledku to pomohlo posunout i teoretický základ celé mojí praxe, při níž pracuji se spirálou otevřenou směrem vzhůru ke zdroji existence, což i zcela koresponduje s mým pozorováním při diagnostikách. Takto mě to naučily rostliny a je to v pořádku. Tato spirála je skutečným světem, propojuje každého se zdrojem existence, vyjadřuje distribuci celovesmírné harmonie do lidského pojetí existence, propojuje nás všechny se světem jednoty... a šaman-léčitel má upínat svojí pozornost na tento svět. Ve skutečném světě jsou i vidět skutečné příčiny nemocí... zdraví, vitalitu, spokojený pocit z existence si uchováte jen do té míry, do jaké míry si uchováte propojení s celovesmírnou harmonií.

Do nějaké doby jsem běžně zaměňoval distribuci harmonie s prouděním životní energie. Jenže energie musí proudit odněkud někam, odněkud, kde je jí nadbytek, někam, kde je jí nedostatek. Esenciálně jsou k tomu zapotřebí specifické podmínky vyplývající z pravidel, která určí, co znamená nadbytek, co znamená nedostatek, co znamená, když energie proudí, co znamená, když energie neproudí. Ve skutečném světě není žádný nedostatek ani nadbytek, je tam všeprolínající harmonie, dokonalé primordinální nekonečno, ze kterého nelze nic ubrat a ke kterému nelze nic přidat.

Začínalo být zřejmé, že pojmy jako práce s energií, léčení energie, proudění životní energie... mají své opodstatnění jen z určitého pohledu a já jsem si byl stále méně jistý, jestli je to ten můj. Léčitelskou praxi to nijak neomezovalo, všechno tam mělo logiku: Pokud se někde v organizmu nastřádají zátěže, které stojí v cestě šíření harmonie k buňkám a tkáním, přetrvává v organizmu nerovnováha až do té doby, než se překážky odstraní. Místo, kde zátěž naruší distribuci harmonie, určuje i problém, ke kterému to vede. Tato souvislost je již nevyvratitelně prokázána a dávala smysl i každému, koho jsem kdy diagnostikoval. Ta logika byla evidentní, pomáhala a nebyl důvod se jí nějak zříkat, to jenom mě osobně dráždil paradox - jak je možné z nějakého místa vytěsnit základní konstantu existence, která je všudypřítomná? Jestli je tu nekonečná, neomezená, absolutní tvůrčí síla, která s nevyčerpatelnými zdroji vytváří vše v souladu s celovesmírnou harmonií, jak se jí proboha může něco postavit do cesty? Vytváří vše a ve všem zůstává zachována, jak by se něco mohlo stavět samo proti sobě a proč vlastně ?!?!

Tak teď tedy jak to řeší inteligence rostlin. Spirála skutečného světa otevřená směrem vzhůru ke zdroji existence má svůj protějšek, spirálu světa iluze otevřenou směrem dolu. Ten fakt, že nejsme propojeni jen ve světě jednoty ale i ve světě duality, mi dlouho unikal, neboť ho nevyužívají léčitelé ale tzv. brujos - „čarodějové“. Spirála otevřená dolů vyjadřuje distribuci disharmonie do lidské existence, jakákoliv disharmonie může vzniknout jen ve světě iluze. Dokonalá harmonie může být všude ve skutečném světě a současně může být místo, kde není – ve světě, který není skutečný. Pouze svět iluze může stanovit pravidla jako prostor, čas, tvar, vzdálenosti, množství, hojnost, nedostatek, … Svět iluze ale nemůže existovat samostatně, je závislý na skutečném světě, protože je jeho opakem. Těžko říct, jestli skutečný svět může samostatně existovat, ale pojmy jako existence nebo bytí nepřísluší ani jednomu světu, adekvátní jsou pouze pro jejich průnik – ten vytváří existenci – tam se zaměřuje I-ťing.

Klíč k porozumění I-ťingu

Světy iluze a skutečnosti se nedoplňují, neboť k nekonečné dokonalosti není co doplnit, také nezastupují tvůrčí a přijímající sílu, ale určitým způsobem do sebe pronikají a I-ťing říká jak. Spirála skutečného světa vnáší do existence pravé hodnoty jako rovnováha, láska, harmonický vztah se životem, se sebou a s vesmírem, spirála světa iluze vnáší do existence falešné hodnoty jako peníze, zisk, užitek, postavení, vliv, moc, … Ze strany skutečného světa jsme definováni jako něco, co má svůj původ ve všeprolínající jednotě, co má pevný vztah se zdrojem existence - se sebou samotným i bez jakýchkoliv dalších vnějších okolností, co si vytváří nějaký racionální a emocionální vztah se životem. Ze strany světa iluze jsme definováni jako něco, co má svůj původ v dualitě, co získá vztah se svým původem a se sebou samotným až podle toho, jaké je jeho pohlaví, v jaké se narodí rodině a societě, co si vytváří vztah se životem jen kvůli přežití. Zatímco skutečnému světu lze naprosto důvěřovat, že nás nebude ničím omezovat a nebude od nás nic chtít – nemůže ani získat nic, co by obohatilo jeho dokonalost, svět iluze nás bude svazovat pravidly, jako že každý z nás musí být buď muž nebo žena, každý se musel někomu narodit, každý se musí o něco usilovat podle zaměření doby a společnosti. Protože svět iluze pořád od nás něco chce, iluzi nelze důvěřovat.

Toto vše lze schématicky znázornit symbolem, který je na obrázku o trochu výš. Takto mi ho předala inteligence rostlin jako klíč k porozumění I-ťingu. Jsou tam zjednodušeně dvě spirály proti sobě a šest potenciálně plných nebo přerušovaných čar podle toho, jak do sebe tyto spirály zasahují. To také vysvětluje, proč se pro symboliku I-ťingu zvolily právě plné a přerušované čáry z ohromného množství jiných možností. Je to zjednodušený ale výstižný pohled na čakrový systém člověka, který úplně nahoře ukazuje i sedmou čakru, která nás propojuje se světem jednoty - kam už svět iluze nezasahuje a úplně dole ukazuje jakousi nultou čakru, která nás propojuje se světem duality – kam už nezasahuje skutečný svět. I-ťing se zabývá pouze průnikem dvou světù, tedy šesti čakrami – odtud hexagramy.

Klíč také ukazuje, že k dolnímu trigramu je potřeba přistupovat jinak než k hornímu trigramu, ale nabízí širší možnosti výkladu, než třeba Konfuciovo výroky jako „voda se hromadí u hory a tak vzniká Nevyzrálost“ nebo „v zemi je voda a tak vzniká Síla kolektivu“ nebo „bouře je nad jezerem a tak vzniká Adaptace“...

Proudění energie v orgonomu

Dále už se v souladu s I-ťingem budeme zabývat jen šesti čakrami. Ty jsou výsledkem průniku dvou světů, který v nás už od embrya nastavuje určitou konstelaci proudění něčeho, co lze z tohoto pohledu nazvat energií. To, že náš vztah se sebou a se životem ovlivňuje naše společenské, rodinné a partnerské vztahy, je jen polovina pravdy. Naše zkušenosti z primární existenční polarity (pohlaví, partnerské vztahy), z určité pozice v genetickém proudu (rodinné vztahy) a z kolektivních událostí zase ovlivňují naší sebeidentifikaci a vztah se životem. Toto právě I-ťing ukazuje – jak se neustále tyto dvě oblasti (horní a dolní trigram) ovlivňují. Tento princip lze nazvat jádrem I-ťingu.

V souladu s klíčem tedy přistoupím k výkladu všech 64 možností, jak do sebe mohou zasahovat svět skutečnosti a svět iluze. Způsob aplikace klíče nebudu detailně rozebírat, neboť by měl vyplynout ze způsobu použití u každého hexagramu. Plná čára v horním trigramu vyjadřuje, že do příslušné čakry (4., 5., 6.) nezasahují hodnoty ze světa iluze – zůstává ve vlivu skutečných hodnot, přerušovaná čára v horním trigramu vyjadřuje, že do příslušné čakry zasahují hodnoty světa iluze. Plná čára v dolním trigramu značí, že do příslušné čakry (1., 2., 3.) nezasahují hodnoty skutečného světa – zůstává pod vlivem falešných hodnot světa iluze, přerušovaná čára v dolním trigramu značí, že do příslušné čakry zasahují skutečné hodnoty.

1. hex. ䷀

Vyjadřuje skutečnost, že proti sobě stojí dva světy, které do sebe ještě nezasahují. Pokud by proti sobě nestály, nebylo by dál co rozvíjet. Proto je to výchozí postavení I-ťingu, ve kterém se skrývá ohromný potenciál – potenciál tvoření – TVOŘIVÁ SÍLA. Svět iluze už se snaží uvádět nějaké pokyny, které však ještě tady na samém začátku nemají žádnou relevanci.

2. hex. ䷁

Oba světy do sebe zcela zasahují. Možná toto hraniční oboustranné PŘIJETÍ znamená, že se oba světy chtějí nejdříve zcela poznat, aby věděly, co mohou jeden od druhého očekávat – jaké budou vzájemné PŘIROZENÉ REAKCE. Zde se vytyčuje-prolamuje určitý kanál-cesta do podstaty vědomí, který dále může svět iluze využívat na předkládání (podsouvání) pravidel a omezujících myšlenek-představ – na udržení rovnováhy však musí svět iluze akceptovat vytvoření opačného kanálu, přes který bude skutečný svět-harmonie zasahovat do světa iluze.

3. hex. ䷂

Hodnoty a pravidla světa iluze musí výrazně zasáhnout do způsobu aplikace skutečných hodnot na sebe samotného a do emocionálního vztahu se životem, aby se vytvořily předpoklady pro OBTÍŽNÉ ZAČÁTKY a ROZENÍ. Svět iluze má strategii pravidel připravenou, ale není snadné přesvědčit vědomí ze světa jednoty, kde proti sobě nestojí žádné protiklady jako konec-začátek, obtížné-snadné, že něco nového může začínat-rodit se. Na oplátku musí skutečné hodnoty nechat vstoupit do kolektivu (vztahu se společností) a genetického proudu (vztahu s rodinou), ale primární existenční polaritu si nechává ve svém vlivu.

4. hex. ䷃

Pravidla světa iluze zasahují do racionálního a emocionálního vztahu se životem, aby dokonalé-nekonečné vědomí uvěřilo v NEVYZRÁLOST a že je vůbec možné se odněkud někam vyvíjet. Zde se podsouvá vědomí falešná hodnota ze světa duality, stojící na protikladech nezralý-zralý, zavádí se existenční pravidlo neustále se opakujícího ZRÁNÍ. Kvůli stabilitě hodnoty skutečného světa vnikají do vztahu se společností a do primární existenční polarity. Genetický proud si svět iluze ponechává ve svém vlivu.

5. hex. ䷄

Zde jde o první zkušenost vědomí se situací, že nemá něco pod kontrolou. Falešné hodnoty ovlivňují vztah vědomí se sebou-sebeidentifikaci a emocionální vztah se životem, přitom je zcela zamezen přístup skutečným hodnotám do světa iluze. Poprvé se něco odehrává mimo vědomí, které do toho nemůže nijak zasahovat – ve formulování existence je to jeden z nejvýznamnějších okamžiků. Iluzí nenarušený zůstává pouze racionální vztah s existencí, který může tuto situaci řešit jen ZÁMĚRNÝM ČEKÁNÍM a ještě širší akceptací toho, že věci mohou jít odněkud někam.

6. hex. ䷅

Již třetí postavení, ve kterém genetický proud zůstává ve vlivu světa iluze – s následujícím hexagramem už to odkrývá strategii světa iluze, že chce hodně stavět na inercii genetického vývoje. Když se teď skutečné hodnoty vrací do společenských vztahů a existenční polarity, dostávají se do KONFLIKTU s rozdílností názorů v societě a mezi pohlavími – a potažmo také se stále silnějším zámkem genetického kódu.

7. hex. ䷆

Tady se jedná o další hluboký zásah do podstaty vědomí falešnými hodnotami, aby se sestavil archetyp „cíl“. Zde svět iluze přesvědčuje dokonalé neomezené vědomí, které nemá ke své dokonalosti co přidat, aby uvěřilo tomu, že je potřeba něčeho docilovat a že to nedokáže samo, ale jen za pomoci SÍLY KOLEKTIVU. Záměrem není předložit možnost něčeho opravdu docílit, ale vytvořit existenční pravidlo nekončící snahy o docílení něčeho. Skutečný svět působí na svět iluze stejným způsobem jako v předchozím hexagramu, přestože tedy harmonizuje společenské vztahy a pohlavní polaritu, s narušeným vztahem k sobě a k existenci nedokáže zcela zamezit systémové organizaci společnosti podle zdatnosti a pohlaví. Pokládají se základy organizace a disciplíny. Genetický proud se stává jasnou bází pro základní pravidla existence.

8. hex. ䷇

Po znovuotevření cesty pro skutečné hodnoty do světa iluze, skutečný svět zasévá touhu po integritě – SPOJENÍ. Při současném narušení vztahu k sobě a emocionálního vztahu s existencí je však výsledkem archetyp nikdy neuspokojitelné touhy po JEDNOTĚ místo opravdového uvědomění si původu a propojení ve světě jednoty. Svět iluze intenzivně přesvědčuje vědomí, že je produktem civilizace a že neodvolatelně zůstává součástí příslušného společenského uspořádání – že jeho původ je v dualitě.

9. hex. ䷈

Pro neomezené vědomí je toto další lekce nemožnosti zasahovat do světa iluze. Zasahováním do emocionálního vztahu s existencí svět iluze nutí vědomí osvojit si princip ODPÍRÁNÍ a POKORY. To se tak dostává poprvé do styku se zvláštním stavem, kdy přestože mu existence může těžko nabídnout něco cennějšího než přirozené nakládání s neomezeným potenciálem, po pečlivě podsunutém archetypu „cíl“ a po ukotvení v existenční polaritě, genetickém kódu a kolektivu si to jen obtížně uvědomí. Jde tu vlastně o formulaci archetypu „cenný-nedosažitelný“. Jen při představě, že něco je vzácnější než to ostatní a nedá se toho nijak docílit, lze pocítit ODPÍRÁNÍ.

10. hex. ䷉

Skutečný svět má zde možnost zasáhnout do společenských vztahů, ale naráží na již existující hierarchii, společenskou dynamiku a rozdílnosti v záměrech. Vedle toho nemá možnost nijak zasáhnout do pravidel souvisejících s pohlavní polaritou a genetickým proudem, tak se musí omezit na harmonizaci stylizace navázání kontaktu – VYKROČENÍ a společenského CHOVÁNÍ. Tento hexagram zasévá semínko etiky a společenských způsobů. Napomáhá tomu nenarušený vztah se sebou a s existencí.

11. hex. ䷊

Toto je nejhraničnější zasažení existence falešnými hodnotami. Skutečným hodnotám nezůstala jediná pozice. Svět iluze má zcela volnou ruku v zavádění systémů, vše může drtit strojovou kardinální precizností, každému nabízí zařazení a uplatnění – návnadou je příslib hojnosti, všeobecné PROSPERITY, který nemůže být jiný než iluzorní. Harmonie a láska nemají žádnou šanci na uplatnění. Nenasytnost si žádá rozšíření znesvobozujících zákonů, jejichž jediným přívlastkem je „užitečné“. Tento hexagram zavádí archetyp „chamtivost“, který podpírají archetypy „cíl“ a „cenný-nedosažitelný“.

12. hex. ䷋

Skutečný svět zasahuje celou svojí silou do existence a rozkládá vše, co brání kontaktu se svým nitrem, co odvádí pozornost na falešné hodnoty. Kdokoliv se ze všech sil drží falešných hodnot, zažívá neúprosnou STAGNACI. Tentokrát je to svět iluze, který nemá šanci kamkoliv zavést svůj řád a systém. Přichází výjimečná možnost připomenout si svůj původ ve světě jednoty, spojit se se svým nitrem. Trpí jen ten, kdo lpí na falešných hodnotách a nedokáže se jich vzdát, přestože neexistuje jediný důkaz, že by nabízely skutečné naplnění. Nabízí se příležitost k prozření iluze, kterou však může být těžké vzhledem k předchozím zásahům do vztahu se sebou a s existencí uchopit. Je dobré zdůraznit, že to není chaos a entropie, co boří systémy iluze, ale nekonečná harmonie a láska.

13. hex. ䷌

Skutečný svět se svými hodnotami vkládá do genetického proudu, naráží však na uzavřený genetický zámek a na neutuchající zájem o řád v LIDSKÉM SPOLEČENSTVÍ a v pravidlech pohlavní polarity. Vliv harmonie sice probouzí zájem o potřeby bližních, ale zároveň se musí vypořádat s tím, že tyto potřeby nejsou spojovány se skutečnými hodnotami, ale s falešnými hodnotami. Pod vlivem archetypů „cíl“, „cenný-nedosažitelný“ a „chamtivost“ toto postavení ústí do archetypu „vytrvalost“. Svět iluze už ví, že jeho hodnoty nejsou nenarušitelné, přestože o ně všichni usilují, proto všechny nutí k vytrvalosti a poslušnému zařazení na své místo v společenském i partnerském uspořádání – POSPOLITOSTI. Předkládá to jako cestu k trvalému nekončícímu uspokojování potřeb svých bližních.

14. hex. ䷍

Aniž by skutečný svět jakkoliv zasahoval do světa iluze, falešné hodnoty mají možnost ovlivnit racionální vztah s existencí a podsouvat vědomí představu o nadřazenosti – SVRCHOVANOSTI včetně komunikačních-vyjadřovacích zdatností na přesvědčení druhých, že se mají podřídit a být loajální a poslušní. Z pohledu duality se jedná o úspěch, z pohledu jednoty je to zapomenutí na to, že ve své podstatě jsme si všichni rovni.

15. hex. ䷎

Svět iluze se plnou silou zaměřuje na společenské vztahy s ohledem na to, že harmonie vstupuje do genetického proudu a pohlavní polarity. K podsouvání falešných představ a myšlenek má cestu zcela otevřenou, neboť vztah vědomí se sebou a s existencí je zcela v jeho režii. Toto postavení dává vzniknout upřímné ohleduplnosti v rodinných a v partnerských vztazích za významné absence možnosti uvědomit si, kdo jsem a jak důležitou roli hraji ve struktuře existence. Tento hexagram přidává k archetypu „vytrvalost“ archetyp „skromnost“ - UMÍRNĚNOST a klade důraz na takové nalezení pozice v společenských vztazích, která umožňuje způsobné dosahování cílů. Implicitním záměrem je trvalá deformace vědomí, nikoliv skutečné dovršení, které svět iluze ani nemůže nabídnout.

16. hex. ䷏

Svět skutečnosti maximálně HARMONIZUJE veškeré mezilidské vztahy za současného harmonického působení na emocionální vztah s existencí, čímž vytváří podmínky k NADŠENÍ. Avšak svět iluze má také své páky, kterými působí na vztah vědomí se sebou a racionální vztah s existencí, přes které nenechá vědomí utéct od přesvědčení, že má svůj původ v dualitě, a tím vzniká tendence ke vzhlížení k „vyššímu“ místo uvědomění si svého původu v jednotě. Tento hexagram zavádí náboženské tradice a deformovanou představu o propojení s „něčím vyšším“. Akcentuje uzpůsobení osobních hodnot hodnotám, které vyznává daná společnost, umění, historii, vlastenectví, … Charizma se přiznává tomu, kdo pochlebuje všeobecnému smýšlení. Kdo by poukazoval na nedostatky ve společenském přesvědčení, bude zatracen a exkomunikován.

17. hex. ䷐

Jeden z nejkontroverznějších hexagramů. Na jednu stranu velí: Pokud se vaše cíle a zásady rozcházejí s cíli a zásadami ostatní společnosti, bude třeba, abyste se přizpůsobili. Na druhou stranu ale svět iluze drží ve svém vlivu obě jádra sebeidentifikace a nechce, aby se přizpůsobily harmonii, která je obléhá. Vychází z toho mocný impulz k NÁSLEDOVÁNÍ okolní harmonie, ale zároveň svět iluze důrazně a sebejistě vyzývá k ADAPTACI na společenská pravidla a zájmy doby, která jsou v tomto postavení evidentní fikcí – více než kdy jindy. Když už odpočívat, proč si neodpočinout i od společenských pravidel? Nazvat archetyp, který se zde vytváří, „adaptace“, by nebylo úplně přesné, archetyp „volba směru adaptace“ by bylo přesnější.

18. hex. ䷑

Svět iluze se z obléhaného mění na obléhatele. Skutečný svět svými hodnotami zasahuje obě jádra sebeidentifikace (i tu ze vztahu se sebou jako s neomezeným vědomím, i tu z pohlavní polarity – dualistickou). Svět iluze to shledává ZKAŽENOSTÍ a rozkladem, zabírá pozice v racionálním i emocionálním vztahu s existencí, ve společenských a rodinných vztazích a žádá NÁPRAVU, neboť vědomí v tomto postavení přirozeně odmítá participaci na pravidlech iluze. Tato vyostřená konfrontace nenabízí žádné možnosti, jak se posunout dál. Ve vědomí se míchá pocit vnitřního uspokojení s iritací z okolních poměrů. Svět iluze se uchyluje k lákání do pohodlí iluze, vytýká netečnost a lhostejnost.

19. hex. ䷒

Po zkušenostech z chamtivostí, vytrvalostí, skromností, adaptací a vyostřených konfliktech se předkládá archetyp „sblížení“ ve smyslu SBLÍŽENÍ se světem iluze a výhodami, které dočasně poskytuje (než přijde osmý měsíc). Cenou za to je tragický souhlas s pokřivením své identity – úplné zapomenutí na svůj skutečný původ, na vztah se svojí podstatou a se životem, plné předání své sebeidentifikace světu iluze, která nás definuje přes pohlaví a vztah s genetickým proudem. Skutečným hodnotám zůstala možnost zasahovat pouze do společenských vztahů, přičemž svět iluze tuto slabinu řeší varováním před možným „kulturním ochabnutím“. Sblížení s falešnými hodnotami poskytuje falešné sebevědomí a falešné charizma. Nad vším visí hrozba nezbytné dočasnosti, kterou však zmanipulované vědomí ignoruje. Jakékoliv pohnutky k zásobení se na budoucí otřesy zcela zamezují spojení s celovesmírnou harmonií a skutečné hodnoty odstavují na vedlejší kolej.

20. hex. ䷓

Svět iluze trochu cynicky vyzývá, abyste říkali lidem to, co máte na srdci, neboť emocionální vztah se životem (hrudní-torakální pleteň) je v tomto postavení ta jediná oblast, do které mohou falešné hodnoty zasahovat. POZOROVÁNÍM máte dojít k novým nápadům, čím obohatit svět falešných hodnot. V ROZJÍMÁNÍ máte dojít k inspiraci, jak co nejlépe využít společenského dění, jak obohatit osobní a společenské významy, jak docílit postavení. V překladu toto vše znamená, že když už musíte rozjímat, tak alespoň rozjímejte nad falešnými hodnotami. Ve skutečnosti je potenciál a odkaz tohoto hexagramu úplně jiný a svět iluze v něm nemá zas tak silnou pozici. Skutečný svět vás nebude do ničeho nutit, neboť se od vás nemá čím obohatit. Nabízí možnosti z titulu, že jste propojeni se světem jednoty a nekonečné lásky, ale je pouze na vás, jak s nimi naložíte. Pro svět iluze je bezpečnější nevinné rozjímání, než drcení struktur a systémů iluze harmonií.

21. hex. ䷔

Svět iluze je zasažen skutečnými hodnotami na úrovni společenských a rodinných vztahů. Přicházející harmonii označuje jako hrozbu – SKOUSNUTÍ a přes ovlivňování racionálního vztahu s existencí navádí k REFORMĚ – proti chaosu je potřeba stanovovat jasná pravidla a plány do budoucna. Aby převaha skutečných hodnot příliš nepoškodila iluzi, svět iluze burcuje k ráznosti a rozhodnosti v ustanovování postihů za nedodržování zákonů a nepodporování systému, nabádá nepodléhat emocím, neboť emocionální vztah s existencí je teď v režii skutečných hodnot. Tento hexagram zavádí archetyp „zásadovost“.

22. hex. ䷕

Svět iluze cítí, že musí podpořit přesvědčení o původu v dualitě, neboť přetrvává vliv skutečných hodnot na vztah se sebou-sebeidentifikaci. Jakoukoliv dokonalost a vnitřní PŮVAB, které cítíte ze své podstaty, prohlašuje za pomíjivost a idealismus, za něco, co není skutečné. Přes zasahování do racionálního a emocionálního vztahu s existencí se vám snaží vštípit, že ve svém nitru jste zkažení a disharmoničtí a že váš původ je ve světě duality, iluze, disharmonie. Můžete si jen na velmi krátké okamžiky hrát na to, že jste krásní, ale pragmatická participace na iluzi je pro vás užitečnější.

23. hex. ䷖

Pro toho, kdo se přichýlil k disharmonii a nátlaku v prosazování falešných hodnot, se dostavuje ZHORŠENÍ, neboť disharmonii otevřel svá životní centra, ze kterých se vypudilo přirozené proudění a soulad s pochody ve vesmíru, ve smyslu nekonečného zdroje harmonie. Život udržující pulzace se utlumily a probíhající fyzické kompenzace upozorňují na nutnost udržovat rovnováhu a harmonii a neodchylovat se od nich. Kdo nevnímá nemoc jako signál, snadno uvěří tomu, že zasáhly nízké síly. Falešné hodnoty zasahující do vztahu se životem-s existencí znemožňují tuto situaci zcela chápat, nedovolí propojit potenciál skrytý v obou jádrech sebeidentifikace a podsouvají představu, že všechno vyřeší až čas, vy díky působení nízkých sil nemůžete nic. Vytváří se archetyp „škůdce“ - anonymní, nekonfrontovatelný.

24. hex. ䷗

Svět iluze opět vší silou zasahuje do vědomí, do vztahu se sebou a s existencí, přičemž si je stále vědom ústupků, které musí dělat skutečnému světu, proto láká k NÁVRATU k dogmatickým hodnotám iluze a k nastaveným pravidlům. Tentokrát ovšem začíná stavět na primární existenční polaritě, aby se vaším hnacím motorem stal zájem o potřeby partnera. To je strategický krok, neboť v této fázi vývoje archetypů lze takřka s jistotou očekávat, že potřeby partnera budou založeny na falešných hodnotách. Skutečný svět teď harmonizuje vztahy se společností a s rodinou, proto svět iluze varuje před unáhleností při uskutečňování svých plánů a při prosazování se ve společnosti.

25. hex. ䷘

Stav takřka dokonalého proniknutí harmonie do vědomí, společenských vztahů a genetického proudu se vlivem světa iluze přetváří na představu o infantilní NEVINNOSTI, bezúhonnosti, spontánnosti, nefalšovanosti. Nemáte prý usilovat o odměnu za své činy, myslet na odměnu... jinak řečeno: Stav prolnutí s celovesmírnou dokonalostí si ani odměnu nezaslouží, resp. svět iluze ani nemá nic, čím by něco takového mohl odměnit. Svět iluze přiznává určitou nemožnost posouvat věci dál standardními-iluzorními prostředky a vyžaduje to řešit tím, že své konání uvedete do souladu s kosmem, že se napojíte na proudění kosmu. S největší pravděpodobností ani sám neví, co to ten kosmos je a ve skutečnosti ani nechce, aby to vůbec někdo věděl. Tak se formuje archetyp „přesah“ - jakési schválně neuchopitelné, nedefinovatelné transcendentno.

26. hex. ䷙

Svět iluze teď dává výslovně pokyn k uskutečňování plánů v systému iluze, hexagram je tomu nakloněn. Falešné hodnoty teď mají široký vliv, okruhy působnosti se zvětšují, svět iluze hrdě prohlašuje, že jeho kompetence narůstají do nečekaných rozměrů, že uvolňuje svojí POTENCIÁLNÍ ENERGII, že si PODROBUJE VELKÉ – přitom vědomí, jeho vztah k sobě si nepodrobuje, skutečný svět si doopravdy nikdy ani podrobit nemůže. Svět iluze se chvástá, aby odvedl pozornost od svých slabin, aby drobná rizika ošetřil, varuje před lehkovážností, klade důraz na pragmatickou a užitečnou komunikaci.

27. hex. ䷚

Svět iluze zde dostává významnou lekci. Po předchozím nadmutém naparování, jako by mu patřil celý svět, najednou zjišťuje, že i VÝŽIVA těch, kteří jsou ve vlivu falešných hodnot, pochází z přírody, kam falešné hodnoty nezasahují, a že falešné hodnoty nikdy nevyváží vyživovací životní sílu pocházející z harmonie. Jako kdyby se sebeidentifikace s původem v dualitě dívala na sebeidentifikaci s původem v jednotě – jako do zrcadla a uvědomovala si, že nikdy nebude moci úplně beze zbytku přesvědčit vědomí o výhodách iluze. Tak vzniká archetyp „sebereflexe“.

28. hex. ䷛

Sebeidentifikace s původem v dualitě se opět dívá do zrcadla a zkoumá sama sebe za situace, kdy se nechává ovlivňovat hodnotami skutečného světa a zároveň svůj odraz v zrcadle – sebeidentifikaci s původem v jednotě ovlivňuje falešnými hodnotami. Tento způsob sebereflexe vytváří KRITICKÉ MNOŽSTVÍ podnětů, neboť toto postavení až neúnosně zviditelňuje provázanost obou jader sebeidentifikace. Svět iluze si to vysvětluje jako riziko řetězové reakce a cítí se ohrožen možnou lavinou následků. Nejspíš ani netuší, že je paralyzován vlastně sám sebou. Sebereflexe ho dovádí až příliš daleko – na hranici, kterou překročit nechce. Proto raději sklouzává k formulaci PŘEVAHA VELKÉHO – čehosi velkého, co raději v ohromení ani nechce zkoumat, raději nabádá k přehodnocování vlastního charakteru a k pohotovosti, ve smyslu loajality s falešnými hodnotami.

29. hex. ䷜

Ještě pokročilejší stupeň sebereflexe, se kterým přichází zdrcující zjištění, že svět iluze je NEBEZPEČNÝ sám sobě – připadá si, že se PROPADÁ sám do sebe a okolnosti neumožňují označit za viníka něco jiného. Tonoucí se chytá stébel – alespoň trochu pevných falešných hodnot: etiky, zásadovosti, korektního chování, čestnosti, ctižádosti, šlechetnosti. Díky zachování racionálního vztahu s existencí ve vlivu skutečného světa a přetrvávajícímu zrcadlovému propojení se světu iluze předkládá velmi nepohodlný a neblahý pohled na svoje dílo, což ve výsledku produkuje archetyp „uchování“.

30. hex. ䷝

Pro svět iluze přichází velká úleva, neboť se opět může vrátit k uskutečňování svých věcí bez zbytečné reflexe. Může svými falešnými hodnotami ovlivňovat racionální vztah s existencí a velí k SYNERGII v uskutečňování záměrů světa iluze. Přestože staví de facto na vnitřní dezintegritě, podsouvá myšlenku falešné integrity a smyslu pro spravedlnost, které pomohou zavést řád a zdokonalení světa iluze. Nepoučen z lekce o důležitosti nekonečné harmonie a její distribuci v přírodě se osměluje předkládat omezenost všech zdrojů jako pravidlo a opět nabádá k součinnosti s neuchopitelnou představou kosmu – s jakýmsi nedefinovatelným transcendentnem.

31. hex. ䷞

Svět iluze rozpojuje vztah vědomí se sebou – se svojí nekonečnou podstatou, aby vůbec ve své přirozené neomezenosti uvěřilo, že mu něco chybí, že po něčem může toužit, že ho něco může PŘITAHOVAT. Jelikož ale falešné hodnoty nezasahují do vztahu se životem, do pohlavní polarity ani do genetického proudu – racionalizace svého původu v dualitě, otvírá se cesta k nepokažené PŘITAŽLIVOSTI a citovému naplnění. Toto postavení nenabízí příliš možností ke zvažování přínosnosti a efektivnosti takové přitažlivosti, aby od ní odvedla pozornost přitažlivost k penězům, vlivu, moci, úspěchu, … Právě proto svět iluze nabádá ke zdrženlivosti a hodnocení přínosnosti neposkvrněné přitažlivosti a k orientaci na přitažlivost ve společenských vztazích, ve kterých neztratil svůj vliv. Tento hexagram zavádí archetyp „poblouznění“. Tady svět iluze najednou zjišťuje, že některé zásahy do vědomí, které umí dělat jen setrvačně, mechanicky, strojově, mohou mít zcela jiné účinky, než by očekával.

32. hex. ䷟

Svět iluze bere do svých rukou kontrolu nad genetickým proudem, společenskými vztahy, racionálním vztahem s existencí a vztahem vědomí se sebou samým, akcentuje POKRAČOVÁNÍ tradic a falešných hodnot, pečování o základy fungujících systémů iluze, zaměření na dlouhodobé cíle, které jsou v souladu s řádem iluze. Proti zásahům skutečného světa do pohlavní polarity se pojišťuje výzvami k následování tradic v instituci manželství a rozvíjení se s ohledem na charakter doby – tam se prý skrývá pocit jednoty a bezpečí... Přitom sarkasticky právě možnost uvědomit si svůj původ v jednotě a propojení v jednotě zamezuje.

33. hex. ䷠

Tady se vědomí značně osvobozuje od iluze a „to malé“ - co má původ v dualitě se dostává do defenzívy, takže se vlastně jedná o vzájemný ÚSTUP. Svět iluze chápe, že v tomto postavení nic nenadělá, zůstala mu pozice jen ve společenských vztazích a tak se omezuje na pokyny, jak přečkat toto nevlídné období s co nejmenší újmou. Velmi výmluvný je pokyn, že se máte odpoutat rozumem a citem – v situaci, kdy právě racionální a emocionální vztah s existencí je ve vlivu skutečných hodnot. Riziko vyvstává i ze zásahu partnerských vztahů harmonií a láskou – proto máte zůstat střízliví, případně se dokonce stáhnout.

34. hex. ䷡

Pokud ke svrchovanosti (14. hex.) přidáte ještě ovlivnění vztahu vědomí se sebou, vznikne SÍLA VELKÉHO - VELKÁ MOC pro svět iluze. Falešné hodnoty tu mají do značné míry člověka v hrsti, ale je to jenom člověk, na kterého nikdy nemohou mít úplný spoleh, když v něm vždy zůstává zkušenost i s harmonií, láskou, … skutečným světem. Tak svět iluze vyzdvihuje šlechetného člověka, který neudělá nic, co by se vymykalo platnému řádu – řádu světa iluze. Zdá se, že i VELKOU MOC může něco podlomit – pokud se člověk bude řídit srdcem, které je ve vlivu skutečných hodnot. Nejlepší způsob, jak zapomenout na svůj původ v dokonalosti a na přetrvávající vnitřní neomezenou dokonalost, je mít neustále na paměti svoje nedostatky. Člověk pohlcený falešnou hodnotou moci má odpovědnost za soulad svého počínání s falešnými hodnotami, nepřípadné činy by vedly k zlu, chaosu, zmatku a vyčerpání.

Až do teď se svět iluze snažil vytvořit v člověku závislost, lákal ho na výhody falešných hodnot, před vlivem skutečných hodnot varoval. Od teď už svět iluze těží z vytvořené závislosti, v tomto stavu se skutečné hodnoty dostávají do jiného světla a interpretace, člověk je jejich vlivem jako by spíše dezorientován, neví, co si s nimi počít, potřebuje jistotu falešných hodnot.

Svět iluze je zde už poznačen mnoha zásahy skutečného světa, vědomí s podstatou ve skutečném světě a jeho vztah k existenci jsou už poznačeny mnoha zásahy světa iluze. Jenže skutečný svět zasahuje jenom pro udržení rovnováhy, nikoliv proto, že by něco potřeboval. Zdá se, že zde končí svět vnitřních soubojů a lekcí. Za tuto hranici kráčí už jen nepoučitelný člověk, kráčí jako ryzí mizérie, chvíli má čisté honosné roucho, chvíli má špinavý otrhaný kabát, ale uvnitř je to pořád mizérie.

Svět iluze se v další části také čím dál více maskuje za zcela prázdný pojem ego, který jen odvádí pozornost od širších souvislostí. Čím je svět iluze ve hře o vědomí nenápadnější, tím je to pro něj výhodnější. Představa ega je výborná past, která může upoutat pozornost a podsouvané falešné hodnoty zůstanou nedotčené-bez povšimnutí.

35. hex. ䷢

Harmonie proudí do emocionálního vztahu s existencí, do společenských, rodinných i partnerských vztahů, nabízí se obrovská příležitost prozřít iluzi, ale nestane se tak. Člověk je zaslepen svým postavením a vlivem ve světě iluze. Nenechá se o to připravit. Ego jede na darovaném koni, je příkladem ostatním, kteří ho chtějí následovat. I rodina ho podporuje, když přináší POKROK, úspěch, čest a významnou pozici celé rodině. Přitom i malá změna situace by všechno otočila. Svět iluze teď všechno vsází na racionální vztah s existencí – komunikaci, tam je teď jeho pozice, tam teď zasahují falešné hodnoty. Nabádá zůstávat v těsném styku se všemi sociálními úrovněmi, účastnit se aktivně dění ve společnosti – komunikovat. Aby ego nabylo na ještě větší oslnivosti a vlivu, má pěstovat altruistické pohnutky.

36. hex. ䷣

Svět iluze tu má člověka, až na vztah s genetickým proudem, v hrsti. Už si je tak jistý nezlomností svého vlivu, že mění strategii z lákání a vábení na zahušťování existence vzájemnou nevraživostí, podezíravostí, nedůvěřivostí, CENZUROU, neklidem, depresí, paranoiou... Jakési síly vás ohrožují, musíte skrýt své pocity a navenek se tvářit jinak, než jak se cítíte uvnitř. Své cíle máte ukrýt jen uvnitř a navenek vůbec o nic neusilovat. Máte skrýt svoje vnitřní rozpoložení, opatrně a nepozorovaně ovlivňovat druhé, naoko s každým souhlasit ale nikomu nepomáhat. Vrcholná instrukce zní: Připusťte existenci zla! Toto je tvrdý úder světa iluze. Místo přirozené dokonalosti tu máte všudypřítomné dobro a zlo – spíše ale to zlo. Koho napadá slovo „brujerie“, tak asi ví, o čem je teď řeč.

37. hex. ䷤

Již třetí postavení, ve kterém harmonie proudí do vztahu s genetickým proudem, proto na rodinné vztahy svět iluze, který ovládá emocionální vztah s existencí, vztah se společností a pohlavní polaritou, zaměřuje teď svojí pozornost – standardizuje poměry v RODINĚ. Je potřeba trvat na zavedených sociálních zvyklostech, ustanovit autoritu, zaujmout patřičné postavení, přijmout a respektovat role vůdců a role stoupenců. RODINA má být založena na smyslu pro odpovědnost, na svědomitosti, oddanosti a poslušnosti. Svět iluze vyhrožuje problémy-trestem tomu, kdo se nedokáže podrobit.

38. hex. ䷥

Jeden z nejzákeřnějších hexagramů. Na první pohled to vypadá, že jsou v něm oba světy zastoupeny rovnoměrně, ale záludnost spočívá v tom, že ho svět iluze dosadil právě sem – zřejmě jen jemu může záležet na pořadí hexagramů – proč by je sestavoval skutečný svět, když není nic, co by tím mohl získat? Lze tu těžit z několika dříve získaných vlivů falešných hodnot: z narážení harmonie, která teď proudí do společenských vztahů, na rozdílnost názorů v societě; z neuspokojitelné touhy po jednotě; z postupně ukotvované představy o jakémsi neuchopitelném transcendentnu... Svět iluze se silnou pozicí v genetickém proudu a pohlavní polaritě teď nevídaně lstivě útočí na racionální vztah s existencí, aby rozpoltil nitro člověka. Existenci protichůdných názorů chce převléct za přirozený dualizmus, že podstata všeho je v dualizmu. ROZPOR povyšuje na cnost a dokonce ve světě rozporu máte právě najít jednotu, když dokážete správně zřít na vzájemné působení protikladů jakéhosi nespecifikovatelného kosmu – tak zcela falšuje roli mudrce a nejultimátněji se snaží zavřít jakoukoli cestu k prozření vlivu a manipulace světa iluze. Podle něj má mudrc rozvíjet pokojný (ale rozpolcený) náhled na boj mezi dobrem a zlem, mezi životem a smrtí, … mezi všemi tzv. přirozenými, ale bohužel nijak explicitně definovanými protiklady. Opravdový mudrc přitom nesleduje a nevidí žádný boj, uvědomuje si svůj původ ve skutečném světě – ve skutečné nezfalšované jednotě, sleduje jen snahy světa iluze o podsouvání myšlenek a falešných hodnot stavěných na protikladech.

39. hex. ䷦

Jediný lichý hexagram, který je inverzí předchozího sudého. Harmonie proudí do genetického proudu a pohlavní polarity, ale místo účinného rozbíjení strnulých disharmonických struktur způsobuje jen dezorientaci ovlivněných osob. Oproti tomu svět iluze vysloveně boduje na vztahu vědomí k sobě samému a na emocionálním vztahu s existencí. Podsouvá člověku návod, jak si stavět PŘEKÁŽKY, a ještě ho zlomyslně pobízí, aby pozoroval, jak si překážky vytváří. Snaží se, aby se člověk ve své existenci co nejvíce omezil překážkami a dokonce má zaměstnat i další lidi, kteří mu v tom pomohou. Infikuje člověka přesvědčením, že je slabý, že musí sbírat síly, ale záměrem není, aby je vůbec někdy nasbíral – aby se naopak sám uvěznil a do své fikce překážek vtáhnul co možná nejvíce lidí s sebou. Nikdy si nemá uvědomit, že tu vlastně žádná překážka není, že je tu jen neohraničená věčná dokonalost. Radu a pomoc má prý hledat ve spojení se svou božskou podstatou – vzhledem k míře zasažení vědomí světem iluze zde asi těžko bude míněna skutečná podstata ve světě jednoty. Tím pádem i ten údajný bůh bude dualistický, nejspíš to bude ta inteligence, která stojí za veškerou strategií světa iluze.

40. hex. ䷧

Tento hexagram chce navodit představu UVOLNĚNÍ napětí – VYSVOBOZENÍ od nepříznivého stavu věcí. Aby se ale vědomí umělo od něčeho vysvobodit, musí se také umět nejdříve znesvobodnit. Od čeho by se asi tak mohlo chtít osvobodit vědomí, které si uvědomuje svůj plný potenciál a svůj původ v neomezené dokonalosti? Takže o skutečné vysvobození tady nejde. Nemáte se například osvobodit od představy směřování k cíli, naopak na tom máte dál pracovat, konat rychle bez zbytečných emocí – emocionální vztah s existencí je teď ve vlivu skutečných hodnot. Máte se soustředit na obnovení řádného a zamýšleného chodu věcí, neboť společenské vztahy jsou teď taktéž ve vlivu skutečných hodnot. Závan harmonie do partnerských vztahů se má zužitkovat erotikou. O slibovaném jasnějším vhledu nemůže být ani řeč, vztah vědomí k sobě samému a racionální vztah s existencí jsou pod přímou palbou falešných hodnot, které nutí konat rychle, rozhodně a bez váhání – tak kde by byl klid k jasnějším vhledům...

41. hex. ䷨

Zde přichází znovu možnost uvědomit si svůj původ ve světě jednoty, neboť skutečný svět zasahuje do vztahu vědomí se sebou, to se svět iluze snaží ošetřit naléhavým vnuknutím, že není jiné podstaty než v dualitě – myslet si opak by bylo omylem. Na čem ale svůj cíl, který je opět zdůrazňován, zachytit, když rytmus střídání protikladů v dualitě je prý absolutně přirozený a zcela nevyhnutelný? - Na falešných hodnotách jako je vliv, moc, úspěch, postavení? Přirozeností není nekonečné absolutno bez protikladů? Jak se s podstatou v dualitě a svými cíli uchováte po smrti, která je také zmiňována jako nezbytný protiklad života? Může vůbec vědomí s podstatou v nekonečné věčné jednotě zemřít? Žádného cíle ze světa iluze nemůžete dosáhnout, přesto je tu pokyn, že ho máte dosáhnout jednoduchostí – ve smyslu otupělosti, tak dosáhnete spíše cíle světa iluze než svého vlastního cíle. V zavedeném řádu každý přírůstek jednou vystřídá ÚPADEK. Máte se podřídit a dobrovolně zjednodušit svůj život i myšlení – otupět a znecitlivět vůči „komplikacím“ způsobovaným harmonií. Zásah skutečného světa do společenských vztahů napovídá, že majetek, velikost majetku, vlastnění majetku, porovnávání majetku s ostatními jsou také jen falešné hodnoty. Svět iluze tedy přes racionální a emocionální vztah s existencí intenzivně podsouvá myšlenku lpění a hořkosti z obětovaného majetku. Dokud si něčeho budete cenit víc, než svého neomezeného potenciálu a původu v jednotě a absolutní dokonalosti, budete muset stále něco obětovat a dualistický bůh bude šťastný – kyvadlo se kývá dál.

42. hex. ䷩

Ať už PŘIDÁNÍ nebo úbytek, pořád máte obětovat – v čem je tedy protiklad? Akorát v tom, že svět iluze už teď nemá vliv na racionální vztah s existencí. Přes vliv na emocionální vztah s existencí vás nechá prožít euforii z harmonie plynoucí do společenských a rodinných vztahů, ale za určitých podmínek – máte v sobě udržovat pocit nedokonalosti, abyste místo prozření pracovali na sebezdokonalování, sebeuvědomování a sebekázni. Všechny síly světa iluze se vynakládají na dezorientování vědomí s podstatou v dokonalosti. Na jakou ochrnutost se tu spoléhá, když předkládá pokyny k osvojování si dokonalejších vzorců chování a konání v zájmu dokonalosti systému iluze?

43. hex. ䷪

Tento hexagram je doslova vražen jako klín mezi možnosti uvědomit si svůj původ v jednotě a harmonii. Svět iluze má teď záměrně zacíleno na vztah vědomí se sebou – požaduje vymýcení všech sil, které ohrožovaly disharmonii ve vědomí – myslí se tím pochopitelně harmonie, skutečné hodnoty, … Opírá se o silné postavení v kolektivu, genetickém proudu i pohlavní polaritě a požaduje ROZHODNOST – kompromisy nepřicházejí v úvahu. Dokonce explicitně odkazuje na hexagram č. 29 – na archetyp „uchování“ světa iluze a oddanosti k němu. Svojí oddanost máte přenášet i na ostatní, aby přes vaše ruce mohlo procházet více falešných hodnot.

44. hex. ䷫

Zde se svět iluze musí vypořádat s ohrožením, které přichází z harmonizace sebeidentifikace s původem v dualitě a pohlavní polarity. Toto ohrožení označuje jako nebezpečné POKUŠENÍ a varovně ho cejchuje na několik způsobů. Znovu oprašuje archetyp „škůdce“ z 23. hexagramu – anonymní nekonfrontovatelná nízká-temná síla uchvacuje moc, aby mohla vnést chaos do pevně zavedeného řádu iluze. Temná síla narušuje vaši schopnost prozíravosti a schopnost včas odhadnout narušení zásad iluze. Musíte se naučit předcházet tomu, aby temná síla zvětšovala svůj vliv, neboť pravidelnému střetávání se s ní se nedá vyhnout. Zapojíte-li více lidí, tím snáze se vám bude dařit zapuzovat rozkladné účinky temné síly a POKUŠENÍ.

45. hex. ䷬

Od 35. hexagramu jede ego na darovaném koni – na falešném úspěchu, cti, vlivu, moci, postavení, … Jako by svět iluze od té chvíle musel věnovat stále méně úsilí k omotávání si člověka okolo prstu. Když člověk bez světa iluze zjišťuje, že je ničím, nachází tu nejhlubší pravdu, vnitřní neotřesitelný klid, nekonečnou harmonii a dokonalost, … Místo toho v tento okamžik ale sám dobrovolně utíká ke světu iluze a chce být něčím – čímkoliv, lépe čímkoliv než ničím. Jaká změna pro svět iluze – už nemusí o člověka usilovat, získávat si ho, teď už člověk sám přichází, chce být jakkoliv zařazen do systému – společenství – SHROMÁŽDĚNÍ, nejspíš už si i sám sobě bude podsouvat falešné hodnoty, aby se v egregoru udržel. V takový okamžik svět iluze získává ohromnou moc, už se nemusí tak vyčerpávat oblbováním vědomí, už jenom sem tam něco přihodí ze svých uvolněných zdrojů, aby vědomí mohlo snáz oblbovat samo sebe, když po tom tak touží – třeba nějaký „přesvědčivý“ zázrak. Náboženský egregor důrazně požaduje lpění na určitých morálních zásadách, které označuje za správné, kterými se mají vypěstovat a posílit pevná pouta. Znovu je tu požadavek na obětování v zájmu obecného blaha. Do vědomí se implantuje ústřední mechanizmus, který sjednocuje myšlenky a činy. Od této chvíle se člověk propadá do zanevření na svojí podstatu a svůj vnitřní potenciál, jediné, co mu poskytne existenční sebejistotu, je náboženský egregor.

46. hex. ䷭

Po upsání se světu iluze takřka vlastní krví, teď je příležitost dočasně nafukovat ego až k prasknutí. Zásahem falešných hodnot do vztahu vědomí se sebou, do racionálního a emocionálního vztahu s existencí se zamlží všechno, co by vám na tom případně vnitřně nesedělo. Teď chvíli sklízíte úspěch, aby u vás vznikla závislost na falešných pocitech, které přináší. STOUPÁTE vzhůru ve věcech osobní moci a vážnosti, ZLEPŠUJETE si své postavení, navazujete kontakty s vlivnými lidmi, dostane se vám osobního uznání, roste váš společenský význam, závan harmonie do partnerských vztahů nabízí i citové naplnění a už se nemluví o pokušení – svět iluze se může vyřádit jinde. Teď jste opravdu na koni, sice falešném, ale to nevnímáte, spíše máte chuť se slzou v oku pět chvalozpěvy pánu bohu, jaké štěstí vám svět iluze dopřál – vždyť chtěl jenom vaší upřímnou oddanost, nepřetržitou aktivitu, neochvějnou sílu vlastní pevné vůle, sebezdokonalovaní a sebekázně.

47. hex. ䷮

Od teď už je to člověk sám, kdo potřebuje svět iluze. Lze vidět, jako by se i měnila naléhavost pokynů, jako by svět iluze věděl, že má člověka v hrsti, nic od něj nepotřebuje, jen to, aby tak snadno neutekl z jeho vlivu. Proto mu rád pomůže k zakódování určitých engramů, aby dobrovolně spoluvytvářel a podporoval pravidla a systémy iluze a aby si na nich vybudoval úplnou závislost. Je zajímavé, že okolo tohoto hexagramu si svět iluze drží ve svém vlivu vztah vědomí k sobě. Jedním z důležitých engramů je strach – TÍSEŇ, zvláště vhodný je takový strach, který má nejasného nebo žádného jmenovatele, který vytváří neurčitý pocit tíživé nejistoty, který dokonce vznikne z harmonizace některé oblasti vašich vztahů. Takový věčný existenční strach – PROTIVENSTVÍ je ideální. Jelikož vás vždy spolehlivě přivede k systému falešných hodnot, svět iluze nikdy nebude chtít, abyste se ho zbavili, abyste se s ním jednou provždy vypořádali znovuobjevením svého potenciálu a původu v jednotě, kde pro strach a PROTIVENSTVÍ není místo. Bude od vás chtít, abyste strach ovládli – ponechat a ovládnout! Dokonce slibuje, že vám takový způsob dopomůže k úspěchu a štěstí. Máte se se svou tísní uzavřít do sebe, ale přitom neklesat na duchu – ponechat si optimismus a zahnat pesimismus. Nemáte se nijak projevovat navenek, nikomu nic nesdělovat, mezilidské vztahy mohou utrpět – racionální vztah s existencí (řeč), emocionální vztah s existencí a společenské vztahy jsou ve vlivu skutečných hodnot.

48. hex. ䷯

Tento hexagram říká, že pouze vrátíte-li se ke zdroji podstaty iluze, dojdete naplnění. Jedná se o engram, že do středu mezi tisíc možností bůh umístil jeden jediný ZDROJ života a smyslu – prý nevyčerpatelnou STUDNU, která ale čerpá ze zkušeností jednotlivců. Jinak řečeno, dokud lidé věří v iluzi, tak vyživují svojí podstatu ve světě iluze – ta studna tedy ve skutečnosti není nevyčerpatelná. Pouze, co má podstatu v nekonečné harmonii a dokonalosti, se nikdy nevyčerpá, ale o takové podstatě se tady nemluví. Harmonie zasahující do sebeidentifikace v dualitě dezorientuje člověka, výsledkem je jeho hledání, neboť nic se nezdá tak jasné, jak by chtěl svět iluze, zkoumá tisíce možností a cest prozření, ale svět iluze mu jízlivě říká, že se stejně vrátí k pramenu iluze a duality, jinak nedojde štěstí. V souladu se ZDROJEM jsou spravovány všechny sociální a politické systémy lidstva, které pak nachází odezvu v lidských srdcích a hlavách – 4. a 6. čakra jsou zde právě ve vlivu falešných hodnot.

49. hex. ䷰

Stejně jako u archetypu „volba směru adaptace“ v 17. hexagramu svět iluze zde ovládá obě jádra sebeidentifikace, ale člověk má směr adaptace dávno zvolený, když se dostal až sem, teď už jen za asistence světa iluze sám v sobě utvrzuje engram, že doba a okolnosti se neustále mění a on musí vyvíjet nikdy nekončící úsilí, aby se neustále přizpůsoboval v souladu s dobou – má u něj proběhnout převratná ZMĚNA celkového nazírání světa. Nejde ani tak o vnější PŘEVRAT ale o vnitřní PŘEVRAT. Svět půjde dál i bez člověka, ale on chce být co nejblíž ke studni – k falešnému zdroji a bojí se, že když jen na chvíli poleví, nahrnou se tam jiní. Obsesivně musí neustále něco propočítávat, nespouštět ze zřetele počínání kosmických sil, analyzovat situaci, zvažovat reakce lidí, být patřičně vytrvalý. Člověk se dostává už úplně mimo svůj přirozený potenciál a uvědomování si podstaty v jednotě a nekonečné dokonalosti, svojí seberealizaci vidí už výhradně jen ve světě iluze, čímž se tedy jeho seberealizace stává falešnou. Dobrovolně odmítá vzdálit se od turbulence módních trendů, společenské dynamiky, stresu, napětí, utrpení, …

50. hex. ䷱

Od 25. hexagramu visí ve vzduchu jakýsi pojem kosmos, který se nikdy nedefinoval a ani ho svět iluze definovat nechce. Přesto od 30. hexagramu nabádá k součinnosti s kosmem, neboť zdroje jsou omezeny a od 38. hexagramu v něm dokonce jako ve světě rozporu máte najít jednotu, která je však ve světě iluze zjevně na příděl. Každý by chtěl být co nejblíže ke zdroji, což není dost dobře možné, proto se musí zavést KOSMICKÝ ŘÁD. Zcela otevřeně se tu říká, že kosmos světa iluze má jisté potřeby a jednotlivec s nimi musí sladit svůj individuální vývoj. Zcela se zde falšuje pojem harmonie, neboť není myšlena harmonie skutečného světa, ale harmonie mezi elementy v kosmu – například mezi nadřízenou a podřízenou osobou. Máte přijmout svůj osud, svoje místo ve společnosti – určit vlastní pozici v obecném schématu, máte postupovat v souladu s chováním kosmu, máte se naučit rozlišovat co je reálné a co je nereálné ve světě iluze! Jak daleko už se zašlo, když světu iluze ani nevadí, že obě jádra sebeidentifikace jsou ve vlivu skutečného světa.

51. hex. ䷲

Teď už člověk nejede na koni, teď je to svět iluze, kdo jede na koni, a dostal toho koně od člověka. Možná je tím koněm sám člověk a svět iluze rejdí na jeho hřbetu, náramně se směje a chechtá. Krátký návrat k ovládání sebeidentifikace s původem v jednotě jištěný zespodu vlivem na sebeidentifikaci s původem v dualitě využívá svět iluze k proříznutí vědomí bleskem a děsivým úderem hromu. Výsledkem má být ŠOK a strach, vše v kosmu se prý uvede do pohybu prostřednictvím strachu. K zamyšlení je tu převelice zvláštní vyjádření, že je to doba BOUŘLIVÉHO zvratu událostí, jako jakési nepředvídatelné kataklyzma vyvolané sice neviditelnými, avšak neodolatelnými silami. Svět iluze chce, aby prvotní reakcí člověka na takovou událost byl strach a úcta. Je tu však úder blesku i ze strany skutečného světa do společenských a rodinných vztahů. Svět iluze tento impulz hned maskuje a přestrojuje na příhodnou dobu k prověření povahy svých vztahů k veškerému okolnímu dění. Máte držet svůj život pod kontrolou, pracovat dál, zachovat si klid, vyrovnanost, vnitřní sílu, reagovat čestně. Zachováte-li v bouřlivých dobách rozvahu, budete moci rozšířit sféru svého falešného vlivu.

52. hex. ䷳

Opět se obě jádra sebeidentifikace dostávají do vlivu skutečných hodnot, čímž už se vytváří určitý potenciál k připomenutí si svojí podstaty v jednotě a svět iluze cítí potřebu na to nějak zareagovat. Kosmický řád už je stvrzen, přestože nikdo neví, co to je kosmos a nikdo to nikdy ani vědět nebude, také již není potřeba rozjímat nad falešnými hodnotami jako v 20. hexagramu, protože všechny falešné hodnoty už jsou dávno uchopeny. Svět iluze se tedy osměluje zcela zfalšovat pojem MEDITACE přes ovlivnění racionálního a emocionálního vztahu s existencí. Když pro svět iluze uděláte to, že budete usilovat o ztrátu vědomí sebe sama a zároveň zůstanete stoprocentně polapeni falešnými hodnotami, tak co víc už by si od vás svět iluze mohl přát? Nejjednodušší je svalit všechno na lidské ego, které vytváří všechny problémy. Ve vědomí a lidské struktuře existence najdete jen spoustu podsunutých myšlenek a představ, ale nenajdete tam žádné ego ani kosmos. Představou boje s egem a tendencí potlačovat cosi, co ani ve skutečnosti neexistuje (ego), se úplně zamotáváte do světa iluze. Tímto způsobem se nepřenesete přes zmatky ve svém nitru, nedojdete osvícení, nepokročíte o veliký kus vpřed, nebudete jednat v souladu s dobou, protože tady není žádný soulad s dobou, není tady ani žádná „doba“. Ve skutečnosti je tu jen váš bezčasový a bezprostorový potenciál, podstata v nekonečné jednotě, neomezené dokonalosti a všeprolínající lásce.

53. hex. ䷴

V tomto postavení je vliv světa iluze v útlumu, navíc obě jádra sebeidentifikace jsou opět ve vlivu skutečného světa. Přesto už svět iluze nemusí strašit nízkými silami, temnými silami, pokušením, údery hromu, neviditelnými a neodolatelnými silami. Svět iluze už teď jenom přes emocionální vztah s existencí a společenské vztahy, které má ve své moci, bude člověka navigovat k pokojné umírněnosti, zdrženlivosti a střídmosti, aby ho dochlácholil ke stavu spokojeného blázna, který i po tom, co ho svět iluze úplně vyždíme a vymačká, bude ochoten kdykoliv odpřisáhnout, že je ten nejšťastnější člověk na světě. Vše je potřeba stavět na smyslu pro povinnost a morálku, je třeba porozumět sobě i svým povinnostem v kontextu falešných hodnot, jít cestou tradičního PLYNUTÍ událostí. Dokonce i city ostatních lze prý probudit pouze prostřednictvím zavedených zvyklostí a tradičních falešných hodnot.

54. hex. ䷵

K pohlcení falešnými hodnotami tady chce svět iluze ještě přidat pocit, že jste páté kolo u vozu, že vůbec nikam nepatříte, ani do systému falešných hodnot, přestože na systému lpíte. Nechá vám vyžrat pocity, jako že nic nemáte pod kontrolou, cokoliv uděláte, je nevhodné, jste postradatelní, zneužitelní, … láká vás do neštěstí. Pokud chce člověk vpustit neštěstí do života, musí mu otevřít dveře, a tady už neštěstí opravdu klepe na dveře. Pokud člověk zaměřuje pozornost na harmonii a za žádných okolností nesleví, potom je i jeho život harmonický a šťastný, pokud člověk zaměřuje pozornost na disharmonii, potom je i jeho život disharmonický, … teď se naplno projevuje odvrácená strana lesku falešných hodnot – disharmonie. V tomto hexagramu má převahu svět iluze, skutečný svět má vliv jen na emocionální vztah s existencí a na společenské vztahy, a i tento vliv svět iluze přestrojuje za neštěstí – vaší individualitu prý zatlačují do pozadí společenské zřetele, nikdo vám nevěnuje pozornost, vaše názory nikoho nezajímají, sebevědomé vystupování se bude považovat za projev drzosti a domýšlivosti, vy jste závislí na společnosti, ale společnost se bez vás úplně obejde. Dobu nucené PODŘÍZENOSTI máte přečkat rozjímáním o budoucnosti – o budoucnosti, která stále zůstává budoucností, hlavně ne o přítomnosti, o přítomném nekonečném vnitřním potenciálu.

55. hex. ䷶

Umístění tohoto hexagramu hodně souvisí s celkovou logikou I-ťingu – maximálně zúročit dříve získané pozice světa iluze a skutečnému světu dát minimální šance, jeho zásahy co nejvíce omezovat a neutralizovat. Umístit například tento hexagram hned do první osminy by nebylo pro svět iluze výhodné, jelikož se výklad odvíjí i od umístění, na jiném místě v pořadí hexagramů by měl i jiný výklad. Až tady se stává opravdovým triumfem, svět iluze se tu dostává na vrchol své okázalé slávy. Spolu s předchozím hexagramem tu naleznete dvojité potvrzení vlivu falešných hodnot na obě jádra sebeidentifikace a na racionální vztah s existencí. Možná vám nepříjemně zvoní v uších a ne a ne to přestat – to zvoní zvony ke slávě světa iluze a přehluší i harmonii, která ovlivňuje emocionální vztah s existencí a genetický proud. Ať už jste ve světě iluze čímkoliv, presidentem nebo žebrákem, vaše image se dostává do nejzazší míry velikosti – do svého ZENITU. Nejde tady vůbec o HOJNOST, ani o iluzorní hojnost, ani o hojnost falešných hodnot, jde tu o plnost pohlcení iluzí. Až sem vás chtěl svět iluze dovést a nic dalšího už od vás nepotřebuje. Všechno další už budou jen dozvuky inercie mechanizmů systému a syntetických strojových nepřirozených pravidel. Teď už vám to svět iluze může otevřeně naservírovat a ani se nemusí bát, že to pochopíte: Ve světě iluze nelze mít nic pod kontrolou, doopravdy nelze ani ničeho docílit, lze jen stanovovat stále vyšší cíle, posouvat vrchol svých možností, vše vám vždy bezezbytku proteče mezi prsty, prázdnotu v pohybu nemůžete zachytit ani vlastnit – můžete se oddat jen chvilkovému přeludu.

56. hex. ䷷

Celé to vypadá jako nespravedlivá hra světa iluze o vědomí podle pravidel světa iluze, kde svět iluze neustále těží z inercie sklonu vědomí a skutečnému světu nedává žádné šance na účinnou strategii, skutečnému světu připadnou jen pozice, které na něj vyjdou. Skutečný svět ale nemá ve své nekonečnosti co ztratit, svět iluze nikdy nemůže změnit podstatu vědomí, může ho jenom pořád dokola oblbovat – nikdy si nemůže hrát sám se sebou, vědomí s podstatou v nekonečné dokonalosti bude stále těžištěm této hry a skutečný svět celé miliardy let takového oblbování nepocítí ani jako jednu vteřinu. Jelikož skutečný svět ve své nekonečnosti nemůže z této hry ani nic získat, získává jen svět iluze. Tento hexagram je dobrým příkladem, jako převrácený opak předchozího by měl být triumfem skutečného světa, ale není. Veškerá převaha harmonie a její rozmístění vyúsťuje jen v jakousi vnitřní pouť. Není ovšem PUTOVÁNÍ jako PUTOVÁNÍ – pod tíhou falešných hodnot vás daleko nedovede. Abyste se sami nechtěli pouštět příliš daleko, svět iluze varuje před nebezpečnými pastmi a propukající krizí identity. Máte se chovat slušně a zdvořile, žádné vášně. Originální vyjádření, že lidé na cestě jsou jako pohyblivé terče, nelze brát za nic jiného, než za výhrůžku.

57. hex. ䷸

Vedle vlivu na společenské a rodinné vztahy teď svět iluze PRONIKÁ do emocionálního vztahu s existencí, aby vás přivedl do stavu určité melancholie a zádumčivosti – jako když putujete sami bezútěšnou ponurou pustinou, kterou se prohání neutuchající vítr. Postupně si tříbíte JEMNOST pro porozumění té evidentní a přesto neviditelné síle v krajině, aby se stala vaším průvodcem – neřekne vám nic zásadního o vašem původu a podstatě, řekne vám pouze to, co sami chcete slyšet: cíle vám musí vydržet dlouho, vaše úsilí musí být co nejméně nápadné, úspěch se dostaví pomalu, musíte mít trpělivost, stále mějte na paměti svůj cíl, čím více soustředění přidáte do svého směrování, o to víc se přiblížíte k další metě.

58. hex. ䷹

Dokud ještě zůstávají nějaké volné pozice, vcelku pochopitelně je svět iluze chce využít ke zfalšování všeho, co ještě zůstává. Jako by chtěl těsně před koncem utkání předvést nějakou vzrušující parádičku, aby davy šílely, jásaly a euforie se šířila éterem stovky kilometrů daleko, aby všichni chtěli další a další utkání, aby znovu mohli zažívat ten pocit. Trik tohoto hexagramu a jeho umístění v pořadí spočívá v tom, že svět iluze zde dokonce využívá ve svůj prospěch dezorientaci způsobenou zásahem harmonie do společenských vztahů, předkládá něco rádoby smysluplného, aby probudil naději a rozdával POVZBUZENÍ. Doslova říká, že je zapotřebí, aby vůdce měl pevné jádro – když obě jádra sebeidentifikace jsou ve vlivu falešných hodnot. Už v 16. hexagramu se definuje, že charizma se přiznává tomu, kdo pochlebuje všeobecnému smýšlení. Pokud tedy charismatický vůdce, který rozdává RADOST a POVZBUZENÍ, musí mít v sobě pevně zakotveno poznání ryzí pravdy, jaká pravda se tu míní? Skutečně pravda, která odstraní dogmatické ustrnulé myšlenkové návyky a dezorientaci? Nebo je to celé excelentní eskamotáž?

59. hex. ䷺

Tento hexagram má rafinovaně dva zcela antonymní názvy: SETKÁNÍ a ODLOUČENÍ. Dvě síly – skutečné a falešné hodnoty se v něm promíchávají a vzájemně drolí skoro jako v 29. hexagramu a už to není nazýváno nebezpečím nebo propadáním. Dokonce nevadí ani to, že skutečný svět má ve svém vlivu obě jádra sebeidentifikace. Jen si klidně nechte harmonizovat svojí komunikaci, kreativitu, umělecké dovednosti, propojujte lidi na vlnách hudebních rytmů, barev, vzorů a symbolů svých obrazů, knih a dalších děl, váš emocionální vztah s existencí je stejně ve vlivu falešných hodnot. Klidně nechte harmonizovat společenské vztahy, odblokujte tvořivou energii, spojujte se, vaše rodinné vztahy stejně zůstávají ve vlivu falešných hodnot. Jinak řečeno, klidně se ODLUČUJTE od světa iluze, jak je libo, stejně se tam zase SETKÁME. Můžete se klidně i duchovně vyvíjet, když chcete, světu iluze to nijak neublíží, ba naopak, vědomí postihnuté představou duchovního vyvíjení je nejbezpečněji ukotveno ve světě iluze.

60. hex. ䷻

Zde si svět iluze začíná připravovat půdu pro úplné uhlazení člověka, aby si ve své existenci připadal úplně malý, nicotný, bezvýznamný, zanedbatelný, nepatrný – aby si ani nevzpomněl na svůj původ v neomezené dokonalosti a na svůj nekonečný potenciál. Ve svém vlivu má teď obě jádra sebeidentifikace, emocionální vztah s existencí a genetický proud, tak svým vlivem ohraničuje racionální vztah s existencí a společenské vztahy. Zábrany a ohraničení prý přináležejí k lidskému údělu. V uměleckých projevech a vyjádřeních, v tvůrčím potenciálu, v hospodaření, … všude je potřeba stanovovat OMEZENÍ – klidně i za pomoci nařízení. Mají se rozvíjet systémy omezování, omezovat možnosti, peníze, energii, emoce, extravagantní praktiky, dokonce se mají omezovat i OMEZENÍ – což nejspíš znamená, že se mají optimalizovat. Po výčtu všeho, co máte omezit, je tu najednou antagonické vyjádření, že máte objevovat svá omezení, tím prý naleznete cestu k naplnění. Naplnění čeho čím? Čím by chtěl svět iluze naplnit nekonečné absolutno?

61. hex. ䷼

Co by mohl svět iluze vytěžit z tak vyrovnaného rozmístění obou sil, jako je v tomto hexagramu? Přes emocionální vztah s existencí podsouvá vědomí falešnou hodnotu VHLEDU, přičemž si ponechává ve svém vlivu genetický proud a pohlavní polaritu. Vnitřním VHLEDEM a VNITŘNÍ OPRAVDOVOSTÍ se máte dobrat cenné vnitřní pravdy – ale pravda o původu vědomí v jednotě a dokonalosti se tím nemíní. Touto pravdou uchopujete cosi neviditelné, co vládne nad částí vašeho života, jakési skryté síly, které se uplatňují ve stávající situaci a vy nad nimi můžete získat převahu. Cestou empatie prý neohrozíte svou perspektivu ani své zásady, protože emocionální vztah s existencí a tím i schopnost empatie je ve vlivu falešných hodnot. Když si rozvíjením VHLEDU vypěstujete charakterový rys pravdivosti, usnadníte si tím styk s okolím, protože uhlazený člověk – zcela zarovnaný s pravidly a systémem světa iluze je v drtivé většině dobře přijímán okolím, zvláště za situace, kdy vliv skutečných hodnot na společenské vztahy způsobuje dezorientaci. Opět je tu odkaz na souzvuk s tolikrát omílaným ale nikdy nedefinovaným kosmem. Jakmile prý dosáhnete vnitřní opravdovosti, k nastolení harmonie již není nutné přijímat žádná radikální či násilná opatření... Harmonie je hlavní hodnotou skutečného světa a s takovým původem je nevyčerpatelná. Byla tu dávno před prvními pokusy světa iluze ovlivňovat vědomí a bude tu i po ukončení hry světa iluze. Je naprosto primordinální a věčná. Jak by se něco takového mohlo vůbec nějak nastolovat, natož nastolovat přes násilná opatření? Líbivá duchovní moudra světa iluze jsou jen falšováním skutečnosti.

62. hex. ䷽

Tady vrcholí vytváření malého uhlazeného človíčka, kterého ani nenapadne přemýšlet o tom, co ztratil zaměřením pozornosti na svět iluze a jeho falešné hodnoty – dokonce si myslí, že naprosto zoptimalizovanou zarovnaností s pravidly a systémem světa iluze získává převahu nad nejistotou a nestabilitou všech jiných možností – PŘEVAHA MALÉHO. Ke štěstí směřuje SVĚDOMITÝM přístupem k úkolům a povinnostem, ztotožňuje se se zavedenými sociálními normami, drží se bezpečných předem ustanovených rolí, nedává zbytečně najevo své emoce – emocionální vztah s existencí je teď oproti předchozímu hexagramu ve vlivu skutečných hodnot. Nevystupuje okázale, pyšně, nepokorně – SVĚDOMITĚ pracuje na svém díle, zůstává při zemi, nevznáší se k výšinám.

63. hex. ䷾

Svět iluze si tu chce ještě ve finále pojistit situaci, kdy se všechno završuje, UKONČUJE a tím pádem začíná rozpadat, aby to náhodou nebyla příležitost k prozření iluze. Má ve svém vlivu obě jádra sebeidentifikace, emocionální vztah s existencí a společenské vztahy – v rozložení sil tedy převahu, kterou využívá k podsunutí myšlenky, že si nemáte dělat iluze o ideálu, který jste právě teď dovršili. Jen byste tím klamali sami sebe – což ovšem děláte celou dobu. Pokud si tedy nemáte dělat iluzi o iluzi – o které nevíte, že je iluzí, tak tím vlastně svět iluze posouvá celou představu o iluzi ve vědomí na nesprávné místo a tím původní iluzi velmi zdařile maskuje. Svět iluze říká, že úpadku, který následuje po UKONČENÍ, nemůžete zabránit a není to úpadek jako u 41. hexagramu. Rozklad je nevyhnutelný a objevuje se i v oblastech, kterým se dříve nedalo nic vytknout. Místo aby vás to odradilo, že všechny výsledky vašich ústupků světu iluze stejně podlehnou zkáze, svět iluze to převléká za posílení na duchu, pěstování vnitřní obezřetnosti, budování vnitřního opevnění, …

64. hex. ䷿

Svět iluze už vyčerpal všechny možnosti, jak ovlivňovat vědomí a najednou jako by znejistěl. Trochu paradoxně na úplně poslední místo připadnul hexagram, kde má převahu skutečný svět. Svět iluze si tu drží ve svém vlivu racionální vztah s existencí a genetický proud, je zcela obklíčen skutečnými hodnotami a nic dalšího už nemůže nabídnout. Celou dobu jste se šplhali na vrchol hory a mohli být zvědaví, co tam bude, ale teď už dál nic není. Tu horu jste ovšem průběžně spoluvytvářeli společně se světem iluze, od základů jste stavěli strukturu archetypů a celou svojí existenci. Teď z vrcholu vidíte někde dole sami sebe, jak tam neustále chodíte dokola a vytváříte archetyp cílevědomosti, touhy po jednotě, nedosažitelnosti, chamtivosti, vytrvalosti, skromnosti, … Svět iluze z toho začíná zmatkovat a tak urputně kamufluje a mlží, jako že by bylo chybou domnívat se, že naplněním cíle se záležitost uzavře, že zvítězí zdravý úsudek a řád. Že období NEDOKONČENÍ lze sice přirovnat k dosažení vrcholu hory, ale že se sestupem dolů ještě nemáte žádné zkušenosti – přitom směrem dolů potkáváte to, co už znáte, vidíte to sice z jiné perspektivy, ale znáte to. Svět iluze se také snaží podsunout představu, že dále se vracíte k prvnímu hexagramu (Tvořivé síle) celého I-ťingu a že to pro vás bude zcela nová a neznámá zkušenost, na čemž není ani trochu logiky hned ze dvou důvodů: Pokud vědomí už vším prošlo, nemůže to pro něj být něco nového a od vrcholu přece nelze jít znovu směrem nahoru. Spíše můžete jít dolů, potkávat sami sebe v řadě situací, ve kterých jste se postupně zříkali svého potenciálu, přijímat se v nich a tím znovu svůj neomezený potenciál obnovovat – nebo se nepřijímat a poskakovat nahoru a dolů jako nějaký horský kamzík. Nicméně až se vyřešíte a vrátíte se na začátek I-ťingu, potom ukončíte hru světa iluze. Do té doby budete v NEDOKONČENÍ – celá hora se dá nazvat nedokončením, ne jen její vrchol – svět iluze nic dokončit neumí a ani nechce.

Lao-c' odchází z Čou

Závěrem bych ještě jednou chtěl připomenout, že tímto článkem celou věc neuzavírám. Zatím jsem tu popsal svůj vlastní pocit z použití klíče na každý hexagram, ale budu rád, když se na toto téma otevře diskuze. Sám za sebe mohu teď říct jen to, že I-ťingu konečně po dvaceti letech rozumím a že s použitím klíče ho považuji za zdravý základ na rozvíjení spousty dalších navazujících témat. Tímto článkem ho předkládám jako jádro nového operačního systému existence, jako novou periodickou tabulku existence – respektive pohledu na existenci.

Někomu se může zdát, že tu celý I-ťing převracím naruby, ale já se ptám: Který I-ťing? Ten oficiální, který je předkládán bez klíče a pouze s komentáři a pokyny, jak se zamotávat do světa iluze a jeho falešných hodnot? - Ten ano! Ale musí tu být ještě jeden I-ťing. Představuji si, že tu byl ještě předtím, s instrukcemi na zbavování se vlivu falešných hodnot, který měl možná přesně opačnou sekvenci hexagramů – vodítko pro vymanění se ze světa iluze. Nakonec je jedno, jestli už tu byl nebo nebyl, ale měl by tu být.

Zřejmě nejsem jediný, kdo měl někdy výhrady k oficiálnímu I-ťingu krále Wena a jeho syna Vévody z Čou. Už Lao-c' se podle mě snažil odstraňovat některé mystifikace, například vyjádřením: „Až určením dobrého vznikne zlé“. Zatímco v komentáři 36. hexagramu se píše doslova: „Dobro a zlo patří ke kosmu stejně jako den a noc. Je mnohem snazší budovat si zdravý charakter, připustíme-li existenci zla a přijmeme-li je jako součást světa.“

Jaký je svět okolo vás? Máte ho za skutečný nebo za iluzi? Může v tom být obojí? Co když I-ťing není ve třech mincích ani ve stoncích řebříčku, co když je jenom ve vás? Co když hledání toho, jak jsou ve vás samotných rozmístěné síly iluze a skutečnosti, je tím největším duchovním mistrovstvím?